Plzeňský vodovod
Historie vodovodní sítě v Plzni je úzce spjata s historií rozvoje města a s historií vodárny. Základem vodovodu se stal rozvod vody vybudovaný Škodovými závody v r. 1889. Rozvod vody byl tehdy pouze gravitační z vodojemu Homolka, který dodnes tvoří základní 1. tlakové pásmo vodovodu. Vodovodní síť se postupně rozšiřovala do všech částí města a požadovaný tlak vody byl vesměs zabezpečován přečerpacími stanicemi, které byly obsluhovány nejprve ručně, později se provoz postupně automatizoval. Tak vznikly čerpací stanice pro výše položené části města jako Bory, Lochotín, Božkov, Slovany, Bílá Hora, Doubravka a zároveň se zahájila i doprava vody do Dýšiné a Ejpovic, později až do Rokycan.
Významným mezníkem ve vývoji vodovodní sítě bylo založení 2. a 3. tlakového pásma. Pro 2. pásmo se vybudoval vodojem Sylván s objemem 12000 m3, výtlačný řad z ocelového potrubí DN 800 a 700 v délce cca 11 km z vodárny Homolka do vodojemu a příslušné zásobní a rozvodné řady. V rámci tohoto systému byl vybudován přivaděč zásobující Nýřany a okolní obce. Na 2. tlakové pásmo navázala výstavba 3. pásma, které zásobuje sídliště Košutka a umožňuje dopravu vody mimo Plzeň do Třemošné a okolních obcí v okrese Plzeň-sever. Třetí tlakové pásmo tvoří čerpací stanice u vodojemu Sylván, výtlačný řad , vodojem Sytná s objemem 12000 m3 a příslušné zásobovací a rozvodné řady. Samostatným výtlačným řadem je voda dopravována do Starého Plzence v okrese Plzeň - jih.
Pro městské části Bory, Skvrňany, Nová Hospoda, Křimice a Litice byl později vybudován vodárenský komplex Bory, který zahrnuje vodojem Bory o obsahu 12000 m3, čerpací stanici, výtlačný řad z vodárny do vodojemu a příslušné vodovodní rozvody. Tento systém tak vytváří samostatné tlakové pásmo na úrovni 2. pásma.
Skupinový vodovod Plzeň se postupně dobudovává podle zpracovaného generelu v souladu s územním plánem města a se strategií dodávky vody mimo vlastní město. V tomto směru vlastník vodovodu i provozní společnost úspěšně spolupracují. V současné době se z vodárny Plzeň-Homolka zásobuje vodou kromě vlastní Plzně dalších 20 měst a obcí ve třech sousedních okresech.
V současné době tvoří plzeňský vodovodní systém přes 550 km potrubí, 17 000 přípojek o délce 133 km, 8 vodojemů, 12 čerpacích stanic, 13 stanic redukčních. Na tomto rozsáhlém systému ročně vznikne a je opraveno přes 800 havárií a poruch. Provoz rozvodu vody však nezajišťuje pouze jejich opravy, ale také nepřetržitou havarijní službu, výstavbu nových přípojek či preventivní vyhledávání úniků vody. Každým kilometrem vodovodní sítě proteče za den přes 80 m3 pitné vody, aby mohlo být zásobeno 99,1% obyvatel Plzně, veškerý průmysl, obchod a vybavenost a také dodávka do okresů Plzeň-sever a Plzeň-jih. Celkem je tak zajišťována potřeba vody pro téměř 200 000 obyvatel.
Požadavky na růst bezpečnosti dodávky a kvality pitné vody vedou k zavádění nových technologií a způsobů řízení distribuce. U VODÁRNY PLZEŇ a.s. mezi ně patří dispečink vodovodní sítě, budovaný jako robustní systém s horkými zálohami a centrálním pracovištěm, a geograficky orientovaný informační systém dokumentace o vodovodní síti.
