Odvádění a čištění odpadních vod v okolí Plzně
VODÁRNA PLZEŇ a.s. provozuje k 1. 1. 2014 kanalizace a ČOV v Plzni a v následujích obcích a městech - Bdeněves, Ejpovice, Heřmanova Huť, Horní Bříza, Chrást, Kamenný Újezd, Kaznějov, Kozolupy, Kožlany, Kralovice, Město Touškov, Myslinka, Nýřany, Plasy, Tlučná, Třemošná, Úherce, Úterý, Vejprnice, Záluží, Zruč-Senec a Žihle, – obce okresu Plzeň – sever, dále pak v Čižicích, Starém Plzenci, Štěnovicích a Stodě v okrese Plzeň - jih a v Břasích-Stupně v okrese Rokycany (aktuální provozované lokality pro pitnou i odpadní vodu jsou uvedeny v seznamu).
Ve všech uvedených obcích převažuje stoková síť jednotné soustavy, celková délka stok včetně téměř 11720 kanalizačních přípojek činí cca 353 km. Na kanalizační síti je celkově umístěno 52 ČS; 12 shybek; 2 retenční nádrže; 113 bezpečnostních přepadů, odlehčovacích a rozdělovacích komor. Ročně je odkanalizováno a čištěno 3,5 – 4,0 mil. tis. m3 odpadních vod. Převažují odpadní vody splaškového charakteru, závažnějšími průmyslovými producenty odpadních vod jsou obecně provozy s potravinářskou výrobou.
Odpadní vody jsou čištěny ve 24 mechanicko – biologických čistírnách odpadních vod, jejichž celková kapacita činí v biologickém stupni více než 13 tis. m3OV/den se znečištěním, které přesahuje hodnotu 60 tis. EO (ekvivalentních obyvatel).
Vedle mechanického stupně čištění (standardně česle a různé typy lapáků písku) je na těchto ČOV hlavním čistícím stupněm různě modifikovaný tzv. aktivační proces, při kterém je OV čištěna působením živých mikroorganismů v provzdušňovaných nádržích. Zčásti se jedná o starší, ale spolehlivou koncepci čištění v tzv. oxidačních příkopech (ČOV Břasy-Stupno, Chrást-Benátky, Kaznějov, Kožlany, Plasy, Záluží, Horní Bříza-Keramika). Provozována je 1 ČOV s vertikálním povrchovým aerátorem Sigma BSK (ČOV Horní Bříza). V ostatních lokalitách jsou provozovány různě modifikované ČOV s aktivačními nádržemi provzdušňovanými dmychaným vzduchem (ČOV Břasy, Heřmanova Huť, Chrást–Vilov, Kralovice, Stod, Starý Plzenec I a II, Třemošná, Tlučná, Město Touškov, Čižice, Úterý, Úherce, Štěnovice). V posledních několika letech bylo mnoho čistíren s ohledem na nejmodernější technologie čištění odpadních vod rekonstruováno. Nejvýznamnějšími rekonstrukcemi byla úprava ČOV Tlučná (2013) a rozšíření ČOV Starý Plzenec II (2014). Dalšími úpravami byly rekonstrukce ČOV Heřmanova Huť (2008), Stod (2009), Břasy (2010), Chrást-Vilov (2011) a Štěnovice (2012).
Účinnosti čištění v ukazatelích BSK5 (organické znečištění) a nerozpuštěné látky přesahuje 95 %, na novějších ČOV jsou technologie uzpůsobeny i pro účinné odstraňování sloučenin dusíku a fosforu z OV. Všechny ČOV jsou pravidelně kontrolovány jak provozovatelem, tak orgány České inspekce životního prostředí a dlouhodobě plní veškeré předepsané ukazatele kvality vyčištěných OV.
Vedle vyčištěné vody jsou produktem činnosti ČOV i další odpady, co se týká množství je nejvýznamnějším tzv. přebytečný aktivovaný kal. Z většiny okolních ČOV je odvážen v tekutém stavu k dalšímu zpracování na ČOV Plzeň, ČOV Tlučná, Stod, Město Touškov a Kralovice, kde je instalováno zařízení pro strojní odvodnění kalu. Konečným využitím odvodněného kalu je jak u ČOV Plzeň tak u dalších ČOV s odvodněním výroba rekultivačních směsí.
Obsluha, údržba a opravy kanalizačních sítí a ČOV zajišťují střediska v Plzni a Kralovicích.
